V době nouze a ohrožení každý z nás ví, že je třeba spojit síly, abychom mohli obstát a zachránit se. Všichni jsme si dobře vědomi, že zůstaneme-li sami, nezmůžeme téměř nic a hrozí nám mnohem větší nebezpečí. Toto vědomí každého člověka má svoji duchovní rovinu. Poznáváme, že síly světa, přírody snadno pokoří naši pýchu technologicky vyspělé civilizace, naše přesvědčení, že již všechno zvládneme, na každou nemoc máme lék a každý problém má snadno dosažitelné řešení. Nepochybně nám byl dán rozum, abychom se mohli kreativně zapojit do díla Božího stvoření, abychom dokázali vytvořit nástroje k tomu, aby lidská společnost mohla ve všech ohledech překonávat danosti, kterými se řídí živá i neživá příroda, a abychom mohli rozum využívat k prospěchu člověka. Pokud ale lidé uvěří, že jejich rozum je příčinou, počátkem a smyslem celého bytí, jsou globálními důsledky mutace jednoho viru v Číně nesmírně překvapení. Před přehnaným překvapením a strachem, který s ním jde ruku v ruce, nás chrání další Boží dar, dar víry. 

Víra člověka jej může přiblížit k moudrosti, aniž by potřeboval získat encyklopedické znalosti a hromadit akademické tituly. Panna Maria je dokonalým vzorem takovéto moudrosti víry, která pramení z milosti Boží. Proto v dobách nesnází, krizí, válek a dalších ohrožení se křesťané již od počátku obraceli s důvěrou o přímluvu k Matce Boží. Důvody k tomu jsou v zásadě dva. Panna Maria je a vždy byla Bohu ze všech lidí nejblíže. Ježíš, Boží syn, mohl přijmout svoji lidskou přirozenost jen z těla matky, která nebyla stižena dědičným hříchem. Bůh nemůže být ve své podstatě rozdělen hříchem. Proto křesťané od počátku věřili, že Bůh vzal po smrti svoji matku i s tělem do nebe. Ježíš Kristus, který svým zmrtvýchvstáním oslavil lidské tělo, je stále synem své matky, a tak jako na svatbě v Káni Galilejské učiní pro dobro člověka vše, oč jej jeho matka požádá. Na kříži svěřil Pán Ježíš svoji matku „učedníkovi, kterého nejvíce miloval“ a jeho svojí matce. Z vlastní rodiny víme, že maminky si zachovají svůj starostlivý vztah i k dětem, které jsou dávno dospělé a samostatné. Panna Maria je proto matkou nás všech, protože Kristovo svěření chápeme také tak, že pod její starostlivou ochranu předal nejen jednoho apoštola, ale symbolicky celé lidstvo. Panna Maria proto pro nás představuje důvěrného spojence, jehož pomoci se můžeme oprávněně dovolávat kdykoliv, když jsme v úzkých. 

Před 225 lety byl do baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně přenesen od sv. Tomáše nejstarší deskový obraz v naší zemi, Matka Boží Svatotomská. Obraz je italobyzantskou ikonou ze druhé třetiny 13. století. Císař Josef II. a osvícenci nabyli přesvědčení, že víra a zbožnost jsou pouze soukromou věcí a veřejnému životu má vládnout neomylný lidský rozum a představitelé pokrokových myšlenek, kteří sami sebe vyvolili do role zachránců světa. Proto byly zakázány poutě a další projevy společné zbožnosti. Po sto padesáti letech od slavné obrany města před mnohonásobnou švédskou přesilou v roce 1645 byly téměř zapomenuty všechny neobyčejné události v dějinách Brna a Moravy, které se s působením tohoto milostného obrazu spojovaly. Trvalo pak více než 200 let, než lidé na Západě poznali, jak pošetilá je víra v spasitelný pokrok, a začali jsme se osvobozovat od josefínských zákazů a osvícenského vykázání náboženství z veřejného života. 

Koronavirová pandemie se nepochybně stává katalyzátorem rozpadu neblahé části moderního dědictví, které usilovalo o úplné odmítnutí náboženství a popření duchovní stránky člověka. Tak jako po staletí i v těchto dnech vyzývají brněnský biskup, starobrněnští augustiniáni a farnost sv. Tomáše k modlitbě o přímluvu Panny Marie Svatotomské. Každý večer ve 20 hodin se konají modlitby před jejím obrazem a všichni máme možnost se ve společné modlitbě obracet na Boha prostřednictvím přímluvy jeho matky v přímém přenosu přes internet z kostela Zvěstování Panny Marie a sv. Tomáše.

Obraz Matky Boží Svatotomské představuje ikonu typu Hodegetrie. Je nejrozšířenějším typem mariánského obrazu na světě a jeho stáří přesahuje 800 let. Obraz ukazuje Pannu Marii, jak na levé ruce drží svého malého syna, dívá se přímým pohledem na diváka, avšak pravicí ukazuje na Ježíše. Ten je sice zobrazen jako dítě, tedy je menší, ale Mariino gesto je výmluvné: nejdůležitější je On a také Jemu zprostředkuji vaše prosby. Božské dítě dává pootočením hlavičky k matce najevo, že její přímluvu slyší, a svojí pravicí v pozici žehnajícího gesta odpovídá nám, prosebníkům. Jméno tento typ ikony získal od kláštera na kraji Konstantinopole, kde byla až do dobytí města Turky nejslavnější Hodegetrie uctívána. Klášter Hodegon znamená v překladu „průvodců“, protože mniši provázeli poutníky k blízkému zázračnému prameni, který jim navracel zrak. Název je tedy nejen místopisný, ale i symbolický, protože Panna Maria na obraze nás svým gestem odkazuje ke svému synovi, je tedy průvodkyní na naší cestě životem k jeho cíli, Bohu.

Vraťme se tedy k moudrosti Boží, jak je pro ni v lidském životě příkladem Panna Maria. Ona nám pak otevře oči, dá prohlédnout, na koho se máme ve svém životě spoléhat, stejně jako to před staletími činili naši předkové, než se s osvícenskými bludy započala doba nejen duchovního temna. Nepřipravenost současného světa na virovou pandemii a lidská zkušenost o potřebě spolupráce, jako jedinému způsobu, jak jí čelit, nás odkazuje k duchovním tradicím našich předků a nabízí nám spojit se s dalšími věřícími v modlitbě k ochránkyni našeho domova a celé Moravy, k Matce Boží Svatotomské. Nemáme v našem životě po Bohu mocnějšího spojence a významnější „lobbistku“ před jeho tváří. 

Maria, Matko Boží,

obracíme se k Tobě, protože jsi zanechala v našem městě Brně trvalé znamení své péče a pomoci.

V lidsky beznadějné situaci jsi město ochraňovala před zničením, obyvatele před oloupením, vyvražděním i před morovými epidemiemi.

Prostřednictvím ikony Svatotomské jsi přinesla svému lidu povzbuzení, uzdravení a posílení, upevnění v naději, a nakonec vítězství.

Nepřítel Tě viděl jako „černou Marii“, ale Brňané v Tobě viděli světlo Boží milosti. Tvá přítomnost byla pro nepřátele tmou a pohromou, pro Brňany byla symbolem a znamením Boží lásky a  blízkosti…

(počátek modlitby k Panně Marii Svatotomské schválené Biskupstvím brněnským v době pandemie koronaviru)

Text celé modlitby k Matce Boží Svatotomské na stránkách Biskupství brněnského: https://www.biskupstvi.cz/2020-03-25-modlitba-k-pm-svatotomske

a Augustiniánského opatství a farnosti na Starém Brně: https://www.opatstvibrno.cz/akce/pozvanky-na-akce/582-pozvanka-k-soukrome-modlitbe.html , kde se každou první sobotu během roku v 18.00 hod koná k Panně Marii Svatotomské poutní mše svatá. 

Každodenní živé přenosy ve 20.00 hod. z kostela sv. Tomáše: https://prenosy.svtomas.net/ s novénou od 17. 3. do 25. 3. 2020 v archivu.