Dřív než se pustíme do rozjímání textů Božího slova první neděle adventní, stručně připomenu několik myšlenek z promluv předešlých dní. První promluva se nesla v duchu mnišského pozdravu: „Pamatuj na smrt!“ a úkolu odpovědět si na otázku: „Komu (čemu) věnuji svůj čas?“ V druhé promluvě jsme přemýšleli o tom, jak je potřeba si plnit své náboženské povinnosti, ale také hledat a nacházet Boha mimo toto plnění. Duch Svatý nás stále překvapuje, často tam, kde bychom to vůbec nečekali. Ve třetí promluvě jsme přemýšleli, jak začít nebo zlepšit vzájemné naslouchání – Bohu, lidem a sobě. Také jak jsou pro nás důležité zvyky – se zlozvyky bojovat, dobré zvyky a návyky vytvářet a být jim věrní. V další jsme si na základě průměrné délky života zkusili uvědomit, kolik nedělí nám zbývá a jak je to důležitý den pro náš život. Jako velmi důležité považuji naše rozjímání o tom, že žijeme ve společnosti, v kultuře, která zabíjí pravdu. Křesťané oproti tomu mají být svědci a nositelé Kristovy pravdy.
Jedním ze symbolů adventu je věnec – znamení nekonečna, znamení nekonečné Boží lásky k člověku. Na něm jsou čtyři svíce – čtyři neděle. V písni 126 z našeho kancionálu opěvujeme čtyři příchody Pána Ježíše. První v těle – nám se narodil, aby nás uzdravoval, volal k pokání a do nebeského království. Druhý příchod – dává se nám ve slově, eucharistii a lidech, kteří jsou na tom hůř než my. Třetí příchod bude ve chvíli naší smrti – nevíme, kdy to bude, ale víme, že to bude a máme být stále připraveni. Pro neznalé – jediná jistota je snaha žít v milosti posvěcující. Čtvrtý příchod bude při vzkříšení – o kterém nemoudře mluvíme jako o konci světa. Místo toho bychom se měli těšit na nový začátek.
Pro povzbuzení k užitečnému prožití doby adventní jeden příklad. Byl mně doporučen film, který je natočen podle biblické předlohy – o královně Ester. Jedna z mnoha klíčových postav Starého zákona – jeden z předobrazů Panny Marie.
Král podlehne intrikánům a lhářům a zapudí krásnou královnu Vašti. Začne hledání nové královny. Mezi uchazečkami je Ester, židovka, která tají svůj původ. Po náležité přípravě si kandidátky mohou vybrat z královské pokladnice jakékoli šperky, kterými se ozdobí při představení se králi a které jim i přes neúspěch zůstanou. Nabraly si jich, že je sotva je unesly. Ester si vybírá jenom jednu malou perlu na tenkém řetízku. Když přijde její chvíle – král se diví: „To si tak málo sama sebe vážíš – jediný a tak malý šperk?“ – Ester: „Můj pane, tato perla je pouze znamením toho největšího, co ti mohu dát – všechnu svou lásku.“ - „Lásku? Té si mohu koupit, kolik chci.“ – „Skutečná a pravá láska se koupit nedá, je to dar.“
Bratři a sestry – Bůh – Láska nám dává svého Syna. Vzpřimte se, zdvihněte hlavu, dejme mu všechnu svou lásku, které jsme schopni, abychom díky Boží milosti obstáli před Synem člověka.