Manželský pár přišel na faru a začal se představovat. Slova se ujala ona a říká: „My jsme, pane faráři, vlastně ideální manželé,“ vtom se zarazila, významně pohlédla na manžela a zvýšeným hlasem dodala: „Samozřejmě nebýt tebe.“
Vrcholem stvoření je člověk, kterého Bůh stvořil ke svému obrazu. Tomuto svému živoucímu obrazu – muži a ženě – dal ráj, pro nás nepředstavitelné štěstí.
V určité chvíli Bůh dopouští zkoušku skrze pokušení. Chceš být jako Bůh? Ani nejpřesnější obraz nemůže být tím, koho znázorňuje.
Chceš rozhodovat o tom, co je dobré a co zlé? Ani Šalomoun – nejmoudřejší ze všech lidí – nedokázal po celý život správně toto rozhodovat. Podlehl pokušení v podobě krásných žen, které mu bezbožníci podstrčili, postavil chrám modlám a účastnil se modloslužby. Ani Adam a Eva ve své původní svatosti ani Šalomoun ve své moudrosti nemohou rozhodovat s konečnou platností o tom, co je dobré a co je zlé. Toto může jenom Bůh.
Po prvním hříchu Bůh nabízí záchranu člověka skrze příchod Spasitele a pokání v podobě práce a dětí. Pot námahy, bolest rození a výchovy. Toto jsou základní prvky, které vytváří rodinu.
Tento zápas pokračuje v dějinách člověka a světa dál. Kdo z nás chce pracovat? Kdo z nás pracuje s radostí? Po práci většinou touží ti, kdo pracovat z důvodu nemoci nebo stáří nemohou. Kdo z nás touží po dětech? Ve velké většině jen ti, kdo je nemají nebo mít nemohou. Ti, kdo mohou pracovat, dělají vše pro to, aby pracovat nemuseli. Ti, kdo mít děti mohou, dělají vše pro to, aby je neměli. Svět kolem nás vytváří a člověku nabízí velmi snadné postupy a přípravky, aby se vyhnul pokání, které Bůh dává ve formě práce a dětí.
Jak snadné je si vše potřebné zařídit několikerým klepnutím na počítačovou myš.
Jak úžasně roztomilý, poslušný, vděčný, radostný a já nevím co ještě je „domácí miláček“ v porovnání s neposlušným, nevděčným, drzým, rozmazleným dítětem.
Většina vězňů, se kterými se setkávám ve své službě vězeňského kaplana, má ve svém „rodokmenu“ tyto dvě poznámky – rodina: nefunkční, rozvrácená, žádná, a práce: nemá základní pracovní návyky.
Jaká bude budoucnost člověka a lidstva, při vyhýbání se práci a ničení rodin skrze dokonalé odmítání dětí? P. Ladislav Kubíček v jednom ze svých rozjímání v roce 2000 připomněl slova proslulého ekonoma: „Za rok 2020 je lepší se nedívat.“ Už za několik hodin – dá-li Bůh – začne druhý rok tohoto času. A právě tato současná situace dřív nemyslitelných hrůz v oblasti rodiny vede člověka k nezvratné jistotě, kterou nám včera připomněl brněnský diecézní biskup Vojtěch: Máme jistotu – Bůh nás má rád. Skrze tuto jistotu se staňme Boží slávou a Božím darem pro druhé.
Všemohoucí Otče, žasneme v Duchu Svatém při pohledu na Svatou rodinu. Na přímluvu Panny Marie a svatého Josefa dej nám schopnost radostně a obětavě  pracovat a láskyplně přijímat a vychovávat děti – podle tvé vůle. Skrze Krista našeho Pána. Amen.