V určitém slova smyslu ten, kdo vidí, je velmi bohatý; slepý člověk je velmi chudý. Slepec je naprosto závislý na pomoci Boha, druhých lidí, vycvičeném psovi.
Jsem já, který má v pořádku zrak a vidím – tím, který skutečně správně vidí? Nebo mám na očích pásku SOBECKÉHO JÁ, BEZBOŽNÉHO SVĚTA nebo dokonce ĎÁBLA?
Slova písně P. Pavla Jančíka o tom mluví velmi jasně: „Měl bych mít bílou hůl a na očích mít pásku, protože nevidím, jak vroucně Bůh má rád; Tu krásu květů, bohatství života, i hloubku vesmíru, i slunce zář, myriády světů, to všechno z lásky jen učinil Pán. A ještě mnohem víc lásky měl k nám, když nám to nejdražší zatoužil dát, chtěl z nás mít děti své, tak poslal Syna nám, jak nás má rád! Nechci mít bílou hůl a na očích mít pásku, já toužím prohlédnout, jak vroucně má Bůh rád.“
K správnému vidění napomáhá soucit. Soucit je živná, úrodná půda pro milosrdenství.
Jak vidím já? Jaký je náš pohled? Často je zaměřen sobecky na vlastní já, případně na vlastní – mylné představy. Vidíme – soudíme – a přitom nic nebo málo víme, tak jako židé v dnešním evangeliu (Jan 9, 1–41). Viděli Mesiáše, a přece ho neviděli. Byli slepí – tak jako většina lidí dnes: Boha nevidí nebo ho vidí v něčem nebo někom, co nebo kdo Bohem není. K vyléčení naší slepoty nám Boží lékárna nabízí dva účinné léky: empatii (vcítěni) – podívat se očima druhého člověka, a potom lék nejúčinnější – podívat se na to pohledem Otce, Syna a Ducha Svatého.
Ve vyprávění dvou maminek si můžeme představit svůj pokřivený pohled: „Představte si, paní sousedko, jak se ten můj syn špatně oženil. Ona nic nedělá, on musí prát, on musí žehlit, on musí i vařit, a představte si, on jí musí v neděli ráno nosit kávu až do postele. Druhá: Tak to moje dcera se moc dobře vdala. Má takového šikovného manžela, on všechno umí, on pere, on to vyžehlí, on i vaří a v neděli jí donese kávu až do postele.“ Pane, ať vidím věci i z druhé strany, ať se umím podívat očima druhého, Pane, ať vidím spravedlivě, Pane, dej mi dar vcítění – dar empatie. Pane – nade všechno Tě prosím: dej mi svůj pohled – NA TEBE I NA ČLOVĚKA.
Bože Otče, děkuji Ti za vše, co nám dáváš. Vyslyš nás, když v Duchu Svatém – na přímluvu Panny Marie, svatého Josefa, všech andělů a svatých, tě prosíme o to, aby v našem vidění se naplňovala slova modlitby, kterou nás naučil náš Pán: „Buď vůle Tvá – na nebi i na zemi.“ Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
PANE JEŽÍŠI – PROSÍM TĚ, AŤ VIDÍM VŠE TVÝM SPASITELNÝM, LÁSKYPLNÝM POHLEDEM.