Je to skutečný průlom na ČT24, zpravodajském okruhu České televize: konečně ne jenom „mluvící hlavy“, ale také exteriéry, vše kvalitně a vynalézavě nasvícené: odpolední sebepropaganda devítky prezidentských kandidátů.

Sladkou taktiku volí scenáristé Miroslava Šloufa, velitele kandidatury Miloše Zemana; jeho záběry jsou snad filmařsky nejprofesionálnější: Pražský hrad jako pozadí (aby si jako divák zvykl, jak to Zemanovi s Hradem sluší), a zas výhled z okna na chrám svatého Víta (jako by už bylo odvoleno...) a Staré zámecké schody a lesy tak líbezné jako z letáků svědků Jehovových. Poprvé Zeman předvedl i svoji dceru, nedá se popřít, že je to moc hezká holka a hezky ho objímá a líbá...

Jinak se v Zemanových spotech zajímavě vyvracejí některé (jenom některé!) věci, o kterých si ješita Zeman myslí, že by mu mohly škodit: neobjímá prý stromy, aby z nich nasál energii (i když právě tak to o sobě říkal...), jen je pohladí, a to ještě jen ty nejkrásnější z nich; a sice si dělá legraci z druhých lidí, ale to může, protože si ji dělá i sám ze sebe...

Nejvíce na spotech šetřila Táňa (na volebních lístcích Taťána) Fischerová: nemají ani kvalitně provedené barevné korekce... To může paradoxně svědčit v její prospěch – kdo má moc peněz na kampaň, je podezřelý.

Jinak Fischerová patří k těm kandidátům, kteří se nechválí sami (v sebechvále je zcela nejpříšernější pyšně koukající a hustou vrstvou makeupu natřená Jana Bobošíková), ale především dávají prostor lidem, kteří hovoří o nich. Zatímco Jana Fischera chválí (alespoň zatím) jen samí sportovci, a zdá se mi, že nepříliš přesvědčivě, a Jiřího Dienstbiera političtí a intelektuální exponenti levice, Karel Schwarzenberg má docela reprezentativní galerii aktivních příznivců: Z. Svěrák, V. Vydra, M. Rottrová, B. Polívka... Pro Táňu Fischerovou se zato vyslovují jen neznámí „lidé z ulice“ – a říkají ty nejbanálnější fráze: „mravní vzor“, „myslí na budoucnost“, „bude hájit zájmy lidí této země“...

Fráze a fráze ovšem spotům vládnou. Kandidáti si ale většinou dávají (a to po celou kampaň) moc velký pozor, aby neslíbili něco konkrétního.

Výjimkou je Přemysl Sobotka, který má jeden jasně formulovaný, konkrétní politický slib; říká, že přijetí eura je přípustné jen po předchozím referendu – a jako prezident by měl možnost na tomto závazku trvat. Sobotka se také ze všech kandidátů nejjasněji a nejjednoznačněji (vedle Zuzany Roithové) vymezuje vůči komunismu a (to jen na okraj) i filmařsky patří jeho spoty ke špičce. Kdyby Přemysl Sobotka nebyl kandidátem ODS, asi bych o něm jako o svém prezidentském favoritovi vážně zauvažoval. Je ztělesněná serioznost.

Zatímco u mužů je vcelku jednoznačné, kdy před kameru předstupují v seriozním oblečení (kravata, bílá košile, sako) a kdy v neformálním (Karel Schwarzenberg ve svetru) – a poselství obojího je rovněž jednoznačné, u žen to tak jednoznačné není. Hodnotit ženskou módu je samostatná věda – a rozhodně si na to netroufám. Jen bych laicky řekl, že se mi moc nelíbí ambaláž ani jedné z kandidátek... A myšlenky dam? Za docela bezradnou bych označil kampaň Zuzany Roithové. Jaké má vlastně téma? A animované karikatury – to už tu v 90. létech bylo. Jana Bobošíková je ostře nacionalistická. Říká, že zabrání likvidaci české suverenity. A každý spot končí připomínkou, že je Jana Bobošíková.

Co jinak? Někde se objevuje laciná, banální kronika současného stavu politické scény, nejen u Bobošíkové, ale i u kandidátů, jako je Fischer a Zeman. Jediný kandidující předseda strany je Karel Schwarzenberg: svědčí to ale jen o tom, že jeho předsednictví v TOP 09 je spíš jen čestné; jinak by se žádná strana nechtěla vzdát svého šéfa ve prospěch Hradu – a aktivní předseda funkce by se nechtěl vzdát funkce. I ostatní straničtí kandidáti se tváří docela nestranicky: partaj nezdůrazňují, Petr Nečas neagituje pro Přemysla Sobotku, Pavel Bělobrádek nevystupuje ve spotech Zuzany Roithové, jen Bohuslav Sobotka hovoří ve prospěch Jiřího Dienstbiera.

I to o něčem svědčí.