Dnes ráno, ještě za kuropění, jsem napsal komentář o tom, že se má sejít politické grémium ODS, aby řešilo, proč kandidát této strany na funkci prezidenta Přemysl Sobotka tak dokonal neuspěl, že počet hlasů pro něj odevzdaných se pohyboval v rozpětí statistické chyby... (viz: http://www.sklenenykostel.net/j15/index.php?option=com_content&view=article&id=2875:w&catid=15:glosy-a-koment&Itemid=5 )

A přemýšlel jsem o tom, co asi hlavní vládní strana v takovou chvíli udělá – a co by měla udělat. A možná jsem chtěl – trochu ironicky pravda – naznačit, že...

Ale ODS mě totálně úplně překvapila. První zasedání politického grémia po zásadním volebním debaklu, největším v dějinách strany, netrvalo nijak dlouho a ještě dopoledne předstoupil předseda strany Petr Nečas před novináře, aby jim sdělil výsledek jednání: „ODS je ve své politice konzistentní, dokonce před posledními senátními volbami navrhovala TOP 09 v některých obvodech společnou kandidaturu a vždycky doporučovala, kde neměla vlastního kandidáta, svým členům a příznivcům volit kandidáta pravice. Politické grémium proto rozhodlo doporučit ve druhém kole prezidentských voleb volit Karla Schwarzenberga.“ A nic, všechno.

Teprve na udivené dotazy novinářů, zda se grémium zabývalo i prvním kolem a jeho analýzou, Petr Nečas odpověděl, že vše k prvnímu kolu už řekl v sobotu... „Problémy máme,“ řekl prý íránský šáh Muhammad Rezá Pahlaví svým nejbližším spolupracovníkům krátce před tím, než ho definitivně svrhli, „ale věřte mi, mám své zkušenosti, to nejhorší, co bychom teď mohli udělat, je, kdybychom je začali řešit...“

Teprve po pár hodinách se sám Přemysl Sobotka pro média vyjádřil, jako že ne, že sobotním vyjádřením to nekončí, že na grémiu se provedla první analýza a že ODS bude svůj neúspěch dále analyzovat... Jak asi?

A ještě jedno téma z grémia: ve čtvrtek (17. 1. 2013) se bude hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě, co k tomuto tématu řeklo grémium ODS? ptali se novináři. Sdělení Petra Nečase bylo rovněž velmi překvapivé: poslanci ODS budou hlasovat proti nedůvěře vládě... „Tetičky přijely,“ zapsal si Ludvík XVI. do deníku v den, kdy dav obsadil Bastilu...

A ještě jedno přirovnání mě napadá, pro takové globální nic, jako je česká ODS, až příliš vznešené: papež Lev X., z rodu Medici, ctitel a znalec všech druhů umění, na Čtvrtém lateránském koncilu v Římě, posledním, kde se západní církev ještě sešla jednotná, trval na tom, že v zásadě není co řešit (abych to řekl dnešním slovníkem). Ani slova představeného karmelitánského řádu, který si klekl před koncilní otce doprostřed baziliky a prosil je, ať se nerozcházejí, dokud neučiní v církvi pořádek, jím nepohnula. Krátce nato přibil kněz Martin Luther své teze na dveře kostela ve Wittenbergu. A začala reformace...