Hraniční přechod kousek od Bělehradu projíždíme bez zdlouhavých kontrol. Je to nezvyk v těchto končinách. Naše putování po jihovýchodní Evropě pokračuje po prázdné rumunské silnici. Posledním cílem výpravy je Banát. Auto projíždí hlubokými lesy. Nikde nikdo. V mysli mi začínají naskakovat příběhy, jak právě v takových odlehlých místech někoho přepadli, o všechno ho obrali a málem zabili... 

Číst dál...

A pak už začínal opravdový Balkán. Světlé, prašné cesty, nízké stromy. Nakonec jsme stanuli v Sarajevu. Prošli jsme si cestu, kde se odehrál atentát na Františka Ferdinanda d´Este, začátek první světové války. Ale nyní, v létě roku 2011, bylo město především pomníkem bojů z 90. let...

Číst dál...

Byla to až do roku 1945 z velké části německá čtvrť. „Ve třídě nás byla půlka kluků Češi a půlka Němci, za první republiky zde už německé rodiny posílaly děti šmahem do českých škol, aby měly v životě lepší možnosti,“ říkal mi před lety jeden starousedlík. „Pak ovšem přišla válka a Němci šli na frontu a my Češi ne. Němci nasazovali Němce ze Sudet a už vůbec z protektorátu na nejtěžší úseky, z mé třídy tam zařvali všichni...“

Číst dál...

Santiago de Compostela je jedno z největších poutních míst na světě, známé především ojedinělým obnovením tradice pěšího putování. Hrob svatého Jakuba Staršího se nachází v mohutné katedrále tohoto zhruba stotisícového města na severozápadě Španělska. Před vypuknutím koronavirové pandemie se počty poutníků do těchto míst rok od roku zvětšovaly. V roce 2019 to bylo více než 350 tisíc poutníků...

Číst dál...

Jeli jsme na severovýchod až k hranicím s Itálií. Ale celou cestu do La Saletty mě svíral strach, neboť mám závratě a někde jsem slyšel, že toto poutní místo je vysoko v Alpách. Příliš jsem o něm ale nevěděl. Jediné, co mi v mysli naskakovalo, když jsem slyšel jméno La Saletta, byla stejnojmenná báseň Jana Zahradníčka.

Číst dál...