Glosy a komentáře

Dobře. Trump tedy budiž Stalin. Trump přišel, jako tehdy Rudá armáda. Český lid jásal, v Americe Trump vyhrál prezidentské volby. Za čtyři roky je velké části národa jasné, v obou případech, s kým má tu čest. Jenže jedinou aktuální alternativou pro Američany je, abych zůstal u přirovnání, že se po vyhnání Rudé armády a Stalina vrátí zase Hitler. Uhlazenější, rafinovanější, ale pořád Hitler...

Někdo popírá samu existenci epidemie, někdo vymýšlí a šíří konspirační teorie, čím absurdnější, tím lepší, někdo se bojí, někdo nebojí – v klidu však není nikdo. Vláda se chová jak netopýr vypuštěný z klece a zmateně naráží do stěn na té i na druhé straně. Co včera platilo, dneska neplatí.

Tématem této kritické glosy jsou kvapem se blížící prezidentské volby v USA. Ale začnu hodně ze široka, příkladem z oboru, který je mi blízký, totiž z dějin literatury 20. století: básník František Hrubín není žádný stalinista. Avšak z jeho první poválečné básnické sbírky na nás hledí tvář J. V. Stalina, kresba Stalinova obličeje přes celou obálku! Bylo po válce a Stalin byl generalisimus Sovětské armády, která v té válce zvítězila a tím nás vytrhla z okupace hitlerovským Německem…

Co už teď, ve druhé vlně pandemie čínského viru, víme, co jsme na jaře nevěděli? Víme, že současná pandemie není srovnatelná s epidemiemi, jaké známe z dějepisu, z literatury nebo ze života světců; mladí dobrovolníci dnes neumírají, jako zahynul básník Bedřich Bridel při morové ráně roku 1680...