Glosy a komentáře

Je komické vidět, jak bývalý politik nepochopil, že dohrál: „Má politická kariéra byla mimořádně úspěšná a zdaleka nekončí,“ a donekonečna připomíná svoje (údajné) minulé zásluhy...

Ano, už je to týden, co jsem psal naposled o Donaldu Trumpovi – musím si hlídat, abych o něm nepsal příliš často! Mohlo by se mi totiž stát, že bych si začal myslet, že přesvědčím někoho z jeho křesťanských stoupenců. A to by byla chyba: nepřesvědčím samozřejmě nikoho. Mnoha lidem u nás se už děje obdobně, jako se dálo Američanům v prezidentské kampani: věří Trumpově prokřesťanské rétorice – a imponují jim jeho rázné, energické kroky...

Je to výborný článek. V devadesátých letech jsem měl takové přirozené přesvědčení, že moje generace je lepší než ta normalizační. Ale to byl omyl, stačí nám mnohem menší tlak, a skládáme se... V totalitě, která nastává, nebude nutné chodit do průvodů (jako za druhé světové války nakonec nebyly nutné plynové masky), vše bude měkčí, mnohem méně brutální, víc založené na svádění než na nátlaku. Je mi z toho smutno...

Když jde v amerických filmech svědek k soudu, přísahá, že bude mluvit pravdu, nic než pravdu a celou pravdu. Důležité je i to poslední – svědectví musí být celá pravda, jinak je bezcenné či dokonce zavádějící. Tuto zásadu však v dnešní době ctí málokdo, zejména ubývá jejích ctitelů mezi žurnalistyi, jejichž metou se zdá být zatajování pravdy a vnukání nepravdy. Dnes mne v novinách velmi zaujala kauza Fillon...