Před čtrnácti dny jsem v komentáři napsal: „Je 23. listopadu, ale nikdo ještě neví, jaké budeme platit v příštím roce daně, ani občané, ani podnikatelé, ani poslanci, ani premiér, ani paní ministryně financí, nikdo to neví… Kolik je na světě rozvojových republik, kde je taková situace?“ Dnes je 7. prosince – a pořád nikdo neví, jaké budou v příštím roce daně. Co dodat?
Dodat je třeba to, že přitom současně probíhá normální proces schvalování státního rozpočtu na rok 2021, jehož návrh vláda poslala do Poslanecké sněmovny, aniž by třeba jen tušila, jaké budou příjmy a výdaje.
Totální nejistotou netrpí jenom občané a podniky, které si nemohou promyslet kalkulaci na příští rok – trpí jí i obce a kraje, protože i jejich finance se odvíjejí od daňových zákonů přijímaných sněmovnou. Je to až trapné, zejména pokud jde o rozpočty krajů, tedy například o financování základních a středních škol i krajského zdravotnictví a oprav silnic druhé a třetí třídy. Ministryni financí Aleně Schillerové se nelíbí, že samosprávné korporace mají peníze na účtech – a přitom chtějí další. A hlavně, paní ministryně radí obcím a krajům, aby prostě následovaly příklad státu a zadlužily se: budou pak, to už ministryně nahlas neříká, ale jaksi to z toho plyne, budou pak moci vydávat peněz, kolik chtějí…
Jenomže, jak napsal před časem ve Skleněném kostele starosta Senomat Tomáš Valer, vláda dnes vládne a zítra nebude a zmizí někam do ztracena; nikdo se členů vlády za deset let nebude ptát, jaké jsou následky jejich finančních rozhodnutí – zatímco starosta malé obce bude dál chodit po ulicích a potkávat své spoluobčany… (Ostatně pokud jde o chození po ulicích – paní ministryně financí po nich nechodí pokud možno ani dnes: i náročnou, pár set metrů dlouhou cestu z Ministerstva financí do Senátu – po dobře udržovaných silnicích – absolvuje služební limuzínou…) Vedení krajů se už na rozdíl od starosty může schovat do určité anonymity, ale ani krajský úřad na tom není, pokud jde o úvěry, stejně jako vláda, což připomněl v televizních Otázkách Václava Moravce nový jihomoravský hejtman Jan Grolich – když si půjčí vláda, řeší to vydáním dalších státních dluhopisů, ale kraj musí přijít do banky, požádat o úvěr a v dohodnutém časovém rámci peníze – i s úrokem – vrátit. Přitom pokud nemají kraje jasnou perspektivu budoucích příjmů z daní, jejich schopnost bankovního úvěru to silně zhoršuje.
Rozhodnutí hejtmana Pardubického kraje Marina Netolického navrhnout zastupitelstvu, aby kraj nepřijal rozpočet a do roku 2021 vstoupil v rozpočtovém provizoriu (první takové rozhodnutí v dějinách krajského zřízení po Sametové revoluci), je třeba to vnímat jako určitou provokaci – ovšem provokaci velice oprávněnou.
Ostatně Pardubicko má naději, že bude mít už brzy rozpočet kvalitní, nový a přímo vzorový: hejtman Netolický se obrátil na premiéra Andreje Babiše, aby přijel do Pardubic a rozpočet pro kraj sám vypracoval… Jasně, provokace. Ale jak říkám: velice oprávněná.