Osmnáctého května se bude konat druhé kolo rumunských prezidentských voleb, do kterého nastoupí vítěz prvního kola George Simion, označovaný za krajně pravicového kandidáta, proti Nicušorovi Danovi, centristickému primátorovi hlavního města Bukurešti. Simion v prvním kole přesvědčivě zvítězil, když získal téměř 41 % hlasů. Silně podporován je i voliči z řad rumunské diaspory, jejíž volební účast byla rekordní. Oproti tomu se o místo jeho vyzyvatele tvrdě bojovalo a bukurešťský primátor jej získal těsně ziskem 21 % hlasů. Jak je všeobecně známo, jedná se o opakované prezidentské volby, ty předchozí konané v roce 2024 zrušil v době mezi prvním a druhým kolem rumunský ústavní soud. Následně tento soud vyloučil vítěze prvního kola prezidentských voleb, Calina Georgescua, z politické soutěže. Nové volby se proto nemohl zúčastnit. Ponechejme nyní stranou důvody, které soud k tak zásadnímu rozhodnutí vedly, a podívejme se na jeho praktické důsledky:
V roce 2024 kandidoval i současný vítěz prvního kola Simion. Skončil čtvrtý se ziskem 13,86 % hlasů. Sečteme-li jeho zisk s podporou vítěze Georgescua (jsou si politicky velmi blízcí), dostaneme 36,8 %. Je tedy evidentní, že se Simionovi podařilo nad rámec svých a Georgescuiových podporovatelů získat téměř 4 % hlasů. Výchozí pozice protistrany je tak svízelnější, než byla při minulé volbě. Kandidáty dělí bezmála dvacetiprocentní rozdíl podpory v prvním kole.
Kdyby se druhé kolo prezidentských voleb v roce 2024 uskutečnilo, byla by vyzývatelkou Calina Georgescua paní Elena Lasconi, liberální, středopravicová politička a starostka třicetitisícového města, se ziskem necelých dvaceti procent hlasů. Ta se k rozhodnutí ústavního soudu o zrušení voleb vyjádřila následovně:
„Toto je okamžik, kdy Rumunsko pošlapalo demokracii. Bůh, pravda, lid a právo zvítězí. Tady nejde o mě. Hroutíte ekonomiku, ničíte demokracii, vedete zemi do anarchie.“ Také paní Lasconiová letos znovu kandidovala a získala 2,68 % hlasů.
Paní Lasconi politicky nepatří ke dvěma výše zmíněným pravicovým politikům, ale z jejího vyjádření je patrné, že v jejích žilách nekoluje ani krev opačného tábora. Právě pro představitele protistrany, ke které nelze tak úplně řadit dnešního vyzyvatele Dana, ale určitě další dva neúspěšné kandidáty Crina Antonesca a Victora Pontu, byl výsledek zrušených voleb velmi nepříjemný, neboť v něm ztratili své zastoupení.
Přesto si dovolím tvrdit, že by bylo daleko snazší ve druhém kole loňské prezidentské volby (kdyby nedošlo k jeho zrušení) podpořit umírněnější kandidátku, kterou od vedoucího Georgescua dělila pouhá čtyři procenta hlasů, a při tomto postupu nad krajně pravicovým kandidátem zvítězit.
Porazit letos Simona bude podstatně tvrdší oříšek. A ani o druhém postupujícím se nedá říci, že by byl pro mainstreamový tábor nějakou výhrou. Jako bývalý předseda Unie záchrany Rumunska (USR) v roce 2017 odstoupil z funkce a následně vystoupil ze strany poté, co se postavil proti ústavnímu dodatku umožňujícímu sňatky osob stejného pohlaví. Bez zajímavostí také není, že Elena Lasconi je jeho nynější nástupkyní ve vedení této strany.
Vzato logicky, Simion může ve druhém kole počítat s většinou hlasů, které v prvním kole získala paní Lasconiová. Dana naproti tomu pravděpodobně většinově podpoří voliči Antonesca a Ponty. Bude-li to stačit na smazání dvacetiprocentního handicapu je velká otázka. Veledůležité bude, kolik voličů neúspěšných kandidátů nalezne ve druhém kole cestu do volební místnosti.
Můj odhad pravděpodobnosti volebního vítězství je tak pětapadesát až šedesát procent ve prospěch Simiona. A výsledek to bude velmi, velmi těsný!
Malý dovětek:
Cestou vedoucí jinudy, než přes volební urny, se dnes snaží vládnoucí německá garnitura zvrátit výsledky volebního chování „soudruhů z NDR“ masově podporujících AfD. Jak je vidět v Rumunsku, je to hra s ohněm a pevně doufám, že soudce našeho českého ústavního soudu něco podobného nenapadne ani v nejdivočejším snu!