Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská potichu připustila, že Lukašenkův režim vyhrál – ne volby, ty nadále pokládají za neregulérní nejen představitelé běloruské opozice a většina Bělorusů, nýbrž i Evropská unie a Spojené státy americké, ale v otázce reálné politické moci… A tak tomu není jen v Bělorusku, jak se zdá, všude po světě dnes vítězí politická hroší kůže a krutost diktátorů...
Brutalita diktatur, jakkoli se to občanům zemí, které v diktatuře nežijí, někdy jen velmi těžko věří, do značné míry závisí na reakcích okolního, svobodného světa – ke kterému, i přes nevymazatelnou zkušenost strachu z komunismu pod kůží nás, příslušníků starší generace, patří i Česká republika. Diktatury nejsou rády stavěny na pranýř, a to ani v zahraničí. Mají rády, jsou-li brány jako vážení a úctyhodní partneři....
Od zveřejnění nového nálezu Ústavního soudu, vířily naší politickou scénou víry a emoce: je skutečně neobvyklé, aby soud zasáhl do již vyhlášených voleb a dal zákonodárcům šibeniční termín k vypracování nové volební legislativy...
Santiago de Compostela je jedno z největších poutních míst na světě, známé především ojedinělým obnovením tradice pěšího putování. Hrob svatého Jakuba Staršího se nachází v mohutné katedrále tohoto zhruba stotisícového města na severozápadě Španělska. Před vypuknutím koronavirové pandemie se počty poutníků do těchto míst rok od roku zvětšovaly. V roce 2019 to bylo více než 350 tisíc poutníků...
Byla to až do roku 1945 z velké části německá čtvrť. „Ve třídě nás byla půlka kluků Češi a půlka Němci, za první republiky zde už německé rodiny posílaly děti šmahem do českých škol, aby měly v životě lepší možnosti,“ říkal mi před lety jeden starousedlík. „Pak ovšem přišla válka a Němci šli na frontu a my Češi ne. Němci nasazovali Němce ze Sudet a už vůbec z protektorátu na nejtěžší úseky, z mé třídy tam zařvali všichni...“
Unavuje nás to. Zátěž a omezení kvůli kronaviru. Tohle je zakázané, a tohle se už zase smí – ale na jak dlouho? Míra nebezpečí se počítá jednou tak, a jednou jinak, závažnost kritérií se mění… Konce to nemá. Vláda slibuje zrušení těch či oněch restrikcí, pak ale místo omezení restrikcí ještě přitvrdí, nemocných ubývalo, a zase jich přibývá...
Tak už dost o Trumpovi! Rád bych to řekl; rád bych slíbil především sám sobě, že už se k tomu pánovi nebudu vracet – ale nemůžu to slíbit... A tak ještě o něm. Také Skleněnému kostelu dlužím několik vět o tom, v čem spatřuji pozitivní přínos Trumpovy éry v Bílém domě...
