Odrostl škole. Nekazí se nám? Svět nám ho zkazil, kamarádky, kamarádi, parta, diskotéka, zábavy, peníze... Kdo nechce, ten se nepokazí, říkají někteří. Ano. Ale svět je tak záludný, že se může pokazit i ten, kdo nechce. Příležitostí ke hříchu je plno, ale je možné se jim vyhnout? Bez vystěhování?

Příležitost dělá zloděje. Jidáš podlehl, Levi – Matouš zvítězil.

Co nazýváme příležitostí ke hříchu?

Je to osoba, společnost, místo a vůbec všechno – i třeba určitý čas, období, nejrozmanitější situace – co nás přivádí do velkého nebezpečí zhřešit. Člověk může zhřešit – vždycky a všude. Ale to nebezpečí není vždycky stejné a není stejné pro každého. Vyhnout se některé té příležitosti je těžké, vyhnout se jiné je nutné. Bude vždycky platit stará zkušenost: Kdo miluje nebezpečí, zahyne v něm (Sir 3, 27). Pán Ježíš je v té věci velmi přísný: Pohoršuje-li tě tvé pravé oko, vyloupni je a odhoď od sebe… (Mt 5, 9; Mt 18, 8–10; Mk 9,41–47).

Mezi osobami, které mohou být pro muže příležitostí ke hříchu, zaujímá zvláštní místo žena. Pomocnice mužova ke spáse. Dalila a Samson, David a Batšeba, Šalomoun a ženy. Jediná žena, která nezavdá příležitost ke hříchu, je Panna Maria, Matka krásného milování. Po ní jsou to dívky, ženy, jejichž praktickým vzorem je právě ONA. Takové umějí dát muži křídla, ne okovy.

Dále je to společnost. Špatná společnost ovšem kazí dobré mravy. Společnost, která holduje hříchu, která favorizuje hřích – bezbožnost, rouhání, nestřídmost, nečistotu, krádeže, zpupnost... – taková společnost není vhodná pro člověka, který chce milovat a následovat Krista.

Film, televize, přátelé – rodiče by měli být s dětmi u všeho a následně o tom hovořit. Jde o tělesné zdraví dětí i rodičů, o zdraví očí, nervů a především o zdraví duše, myšlení vůle, citu. Nejlaskavější Pán Ježíš k tomu má své varování: Kdo by pohoršil jednoho z těch maličkých, kteří věří (ve mne), tomu by bylo lépe uvázat na krk mlýnský kámen a hodit ho do moře (Mk 9, 41).

Kniha. Dnes už se nerozeznává, co je mravně dobré, nebo špatné. Spíše jen co je lahodné pro smysly a výnosné pro hmotnou úroveň. Otázky bohopocty a spásy – a to jsou otázky podstatné pro štěstí člověka – jsou zamlčovány. Už i to mlčení je příležitostí k nevědomosti. Nevědomost může být hříchem. Je třeba vyhledávat a doporučovat knihy a články prospěšné ke spáse a k slávě Boží

Sdělovací prostředky (ne pouze televize a internet, ale také lidské jazyky) by měly ukazovat nejen, jak se žije nebo žít nemá, ale spíše, jak se žít má. Když jsme o tom jednou hovořili v přípravě snoubenců na svatbu, řekla nevěsta (!) zcela spontánně, že na takový (dobré, duchovní) pořady by se nikdo nedíval! V této větě je odhalení čehosi podstatného. Můžete totiž vytvářet i příležitost k dobrému – a ona přesto nebude tak přitažlivá jako příležitost ke hříchu. Je nutno ji ničit. Zkouškám a prověrkám se sice nevyhneme, ale projdeme jimi vítězně.

Pojďte sem, pojďte k Pánu Ježíši. Poznáte lepší příležitost. On občerství. Vtiskněte svému dítěti lásku k ideálům Kristovým. A provázejte ho s denní modlitbou. Svět nepřestane být záludným. Vaše dítě však může být vítězem.