Svatý otec František v encyklice Laudato si´ nechce pouze popisovat devastaci přírodního prostředí Země (jako to dělá leckdo, dodal bych...), ale hledá příčiny. V novověku došlo podle jeho slov „ke značnému antropocentrickému vybočení, které dnes v jiném převleku nadále poškozuje to, co nás navzájem spojuje, i každý pokus o posílení sociálních vazeb. Nadešla proto chvíle věnovat opět pozornost realitě s jejími limity, které ji nejen omezují..."

Číst dál...

V pralese žila neuvěřitelná rozmanitost hmyzu a plnila své vlastní poslání... Ve vzduchu poletovali ptáci a jejich skvostné opeření a rozličné zpěvy přidávaly do lesní zeleně další barvy a melodie... Bůh chtěl tuto zemi pro nás, své zvláštní tvory, avšak nikoli proto, abychom ji mohli ničit a měnit ji na poušť...

Číst dál...

Mluví se o biodiverzitě. O tom, co – podle mě – soudný člověk přirozeně cítí, totiž že každý biologický druh představuje nenahraditelnou hodnotu a jeho vyhubením se lidstvo dopouští čehosi nevratného, dochází k jakémusi ochuzení a otupení celého Božího stvoření. Svatý otec František se biodiverzity dotýká v 86. článku své Encykliky o péči o společný domov Laudato si´...

Číst dál...