Bible je pro nás křesťany Boží slovo, zdůraznil biskup, ale víme, že byla napsána konkrétními lidmi v konkrétní době a jedno i druhé se v ní odráží. Podle muslimů však byl korán Mohamedovi nadiktován a každé slovo v něm je tudíž nadčasové, platné provždy a absolutně... Myslím, že jako křesťané máme milovat své nepřátele. Ale nemáme říkat, že naši nepřátelé nejsou naši nepřátelé. Naslouchejme i varovným hlasům...

Číst dál...

Žijeme v době dialogu. Panuje všeobecný konsensus, že než aby se lidé různého přesvědčení zabíjeli, je lepší, vedou-li dialog. Ovšem někteří, jak třeba Rusové na Krymu či islámští fanatici kdekoliv, dialog nepěstují. Žijeme ostatně spíš v době keců než skutečného dialogu. Ovšem lepší je žvanit, než aby se lidé navzájem zabíjeli...

Číst dál...

Dnes je svátek Povýšení svatého Kříže. Kříž je symbol křesťanství; kříž je v jádru křesťanství. Crux ave, spes nostra unica. Zdráv buď Kříži, naše jediná spáso! Když začal o svém Kříži mluvit Pán Ježíš, vzal si ho Petr – jakožto rozumný, zkušený člověk – stranou a začal mu to rozmlouvat; letos, shodou okolností, jsme toto místo slyšeli při liturgii včera, tedy vlastně v předvečer svátku Povýšení svatého Kříže. A slyšeli jsme, že Pán odmítání Kříže odsoudil tak tvrdě, jako sotvaco jiného: „Jdi mi z cesty, satane,“ řekl Petrovi...

Číst dál...

Dívám se s úctou na muslimy, kteří se klanějí jedinému Bohu, živému a o sobě jsoucímu, milosrdnému a všemohoucímu, stvořiteli nebe a země – jak to napsal již v 11. století papež sv. Řehoř VII. Bohu, který promluvil k lidem a jehož rozhodnutím, a to i těm tajemným, se muslimové snaží celou duší podrobit, jako se mu podřídil Abrahám, na kterého se islámská víra ráda odvolává. Muslimové sice neuznávají Ježíše jako Boha, ale uctívají ho jako proroka a ctí jeho panenskou matku Marii a někdy ji i zbožně vzývají.

Číst dál...