Je výročí,
po sedmi stech letech
bulvár píše o ženách, o dětech,
je výročí, tak všichni žvaní,
(žvaní a žvaní bez ustání),
žvaní a žvaní, až Pán Bůh brání:
o moudrostech i blbostech,
o politice i o kostech,
a jeho dávných zraněních...
Je výročí,
po sedmi stech letech
bulvár píše o ženách, o dětech,
je výročí, tak všichni žvaní,
(žvaní a žvaní bez ustání),
žvaní a žvaní, až Pán Bůh brání:
o moudrostech i blbostech,
o politice i o kostech,
a jeho dávných zraněních...
Všem padlým vzdát úctu
a poklonění – o tom sporu není.
Ale když slyším slova o svobodě
(zvláště z úst některých řečníků),
zdá se mi, že stojí na běhuté vodě
a s pravdou nemají žádného dotyku...
Vážení kolegové, zotavuji se z prodělané choroby, odletěl jsem domů a můj pokoj NNN v dubajském hotelu osiřel. Pokud se chystáte na stavbu, mohu Vám ho vřele doporučit. Pokoj je blízko výtahu, má balkon, lednička je přijatelně tichá. U pračky při správné manipulaci dokonce funguje sušení, k dispozici je sušák na prádlo. Různé drobnosti byly opraveny, jako třeba kapající přívodní hadice k pračce...
Hle, Sládek Miroslav
snaží se získat dav,
být politikem znova!
A soudruhy potěší,
Milouši Jakeši,
tvá upřímná slova...
Uprchlíci, uprchlíci,
každý k tomu má co říci,
(vůbec není po krizi,
to téma z debat nemizí):
vzdělanec i pitomec
i Tomio Japonec.
(A nejvíc do hloubky
jdou slova Otto Chaloupky!)
Kdo bližnímu „Ne“ dnes říká,
sám se změní v uprchlíka
(i když dnes tomu nevěří)
až nad Evropou se sešeří...