Po skončení včerejší (9. června 2020) tiskové konference, na které oznámil svůj úmysl cestovat na Tchaj-wan, ukázal předseda českého Senátu Miloš Vystrčil dort, který dostal od jednoho cukráře, jenž na dortu kromě české a tchajwanské vlajky z marcipánu vytvořil i výrok Václava Havla: „Svoboda má takovou cenu, jakou máme my sami“ a Havlovo jméno.
Václav Havel se vrací. Alespoň částečně.
Václav Havel se jako vůbec první z vrcholných představitelů států sešel přes odpor Číny s tibetským dalajlámou – a změnil tak atmosféru ve světě; po Václavu Havlovi s dalajlámou jednala dlouhá řada dalších nejvyšších politiků. Dnes je však situace jiná: Čína je daleko mocnější a daleko agresivnější a západní svět je na ní daleko víc závislý...
Právě Václava Havla připomněla i oficiální reakce tchajwanského ministerstva zahraničí na oznámení Vystrčilova rozhodnutí, které ministerstvo označilo jako odvážné. A slovo odvaha se, jak se dozvídáme, objevuje i v komentářích tchajwanského tisku. Tchaj-wan ví, co je Čína zač. Už v dopise z ledna letošního roku (původně adresovaném na pražský Hrad), který se našel v pozůstalosti zesnulého Vystrčilova předchůdce Jaroslava Kubery a jehož autenticitu čínská ambasáda potvrdila, stály nepokryté výhrůžky; kromě jiného: „České podniky, které mají ekonomické zájmy v Číně, budou muset za návštěvu Tchaj-wanu předsedou Kuberou platit.“
Nesouhlasně, ale s až nečekanou zdrženlivostí zato na Vystrčilovu cestu reagují prezident republiky, předseda Poslanecké sněmovny a premiér: odvaha vyvolává respekt.
Rozhodnutí předsedy Miloše Vystrčila nepodrobit se čínskému tlaku vnáší do české politiky nový rozměr. Předseda Senátu do ní vrátil, jak sám popravdě říká, „střet mezi základními hodnotami a principy, na kterých fungujeme, jako jsou vláda práva, svoboda, suverenita či demokracie a něčím, co jsem nazval počítáním grošů. Pokud pojedu na Tchaj-wan, tak se tím hlásím k těmto principům, a ne k počítání grošů.“