Ale ne! Ale ne! Člověk je vždycky moc velký optimista, jakmile vstoupí na české politické jeviště nějaká nová osobnost, mám sklon dávat jí až moc velký fóršus důvěry vidět v ní naději... Když nastoupil nový ministr zdravotnictví Jan Blatný – říkal jsem si, to je dobře, že do naší sobecké, krátkozraké, líné a prohnilé vlády přichází někdo úplně jiný, lékař, který se stará o hemofilní děti a pořádá pro ně dokonce i prázdninové tábory! Sice jsem nahlas nejásal, ale skutečně jsem viděl v Janu Blatném naději.
Když se uvedl výrokem, že „pokud po někom něco chci, musím mu vysvětlit, proč to chci,“ už jsem si byl jist, že nastává nová éra veřejné správy covidových záležitostí, že chaotické, zmatené, nedomyšlené a navzájem si protiřečící kroky Babišovy vlády, vždy vedené víc předvolebními než epidemiologickými ohledy, jsou minulostí.
Skutečně – najednou byl na stole systém PES, to, po čem podnikatelé i všichni ostatní občané od začátku epidemie marně volali, soubor objektivních kritérií, podle kterých si lze spočítat, za jakých podmínek nastanou jaká občanská i podnikatelská omezení. Houbeles! Systém platil jen pár dní a už jej začala vláda ohýbat a nový ministr zdravotnictví vyhlašoval změny, které se ani v nejmenším nesnažil těm, kterých se týkaly, vysvětlovat. Na co taky, že! Blatný zapadl do vlády, jako by v ní byl od začátku.
Vrcholem bylo, že když se měl systém, pokud by platil, vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci vrátit o jeden stupeň zpátky – ach, jak by to bylo nepopulární! – Blatného ministerstvo vymyslelo jakýsi nový, neplánovaný stupeň „tři a půl“. Matematik Jan Kulveit, spoluautor systému PES, to přirovnal k rozbití tachometru, aby ukazoval to, co si vláda přeje…
A zase je pryč jakákoli logika a předvídatelnost. Z logického systému PES je KOČKOPES, jak poznamenal předseda ODS Petr Fiala. (Jeden příklad za mnohé: hostinským se zakázalo prodávat v okénku alkoholické nápoje – přičemž ve večerce za rohem si každý může nakoupit alkoholického pití, co unese.) Zase se v krátkém termínu vyhlašují změny, které dopředu nelze odhadnout. V pondělí se řeklo, že od středy musejí restaurace místo ve 22 zavírat už ve 20 hodin (ale který rozumný člověk, když jde večer do hospody, odejde ve 20 hodin?). Ale k úplnému zavření pohostinství, jak by to nakazoval PES, vláda nesáhla. Ó jak jsme jí vděční! V jak ukázněných zástupech půjdeme všichni (už ani ne za rok) k urnám – voliti Babiše!
Vzpomněl jsem si na starý slogan, který jsme si recitovali za bolševika: „Chválím stranu, chválím vládu – smím si koupit čalamádu!“