Komunisté jsou mistři světa v umění vládnout proti vůli těch, komu vládnou. V naší zemi to už naštěstí uplatňují jen sami vůči sobě.

Šéf komunistické strany Vojtěch Filip v posledních letech prohrává ve volbách, co může, a čelí sílícím výzvám členů partaje k odchodu. Oznámil proto, že na sjezdu dá svoji stranickou funkci k dispozici – ovšem sjezd se stále odkládá a podle posledního rozhodnutí se má konat až po letošních podzimních volbách do Poslanecké sněmovny. Normální strany konají právě před volbami manifestační sjezdy, které mají mobilizovat členy i voliče – ne tak čeští komunisté, pokud hrozí, že by to mohl být skutečný sjezd, kde by se opravdu o něčem rozhodovalo…

Místo sjezdu se v sobotu 17. dubna v Nymburce – rovněž po mnoha odkladech – sešlo pouze zasedání ústředního výboru. Ústřední výbor komunistické strany má 90 členů, do Nymburka jich přijelo 78 a pro odvolání Vojtěcha Filipa zvedlo ruku 46 z nich. Tedy zřetelná většina pro odvolání. Ovšem Vojtěch Filip přesto dál zůstává v čele KSČM a hovoří o „docela silném mandátu“, který mu prý zasedání dalo; podle stanov partaje je totiž pro odvolání předsedy ústředním výborem nutná dvoutřetinová většina, tedy 60 členů ÚV.

Na svých místech po hlasování ÚV zůstává i celé nejužší vedení KSČM a jediný, kdo odchází, je dosavadní místopředsedkyně strany europoslankyně Kateřina Konečná, která se chtěla stát předsedkyní místo Filipa – a měla by šanci získat pro bolševickou stranu nové a mladší voliče. Tedy obdobná situace jako u sociálních demokratů, kde zůstává v čele ten, kdo prohrává jedny volby za druhými, a odejít musí mladší politik, který by chtěl být alternativou; ovšem u sociálních demokratů se aspoň sešel sjezd a pro Jan Hamáčka hlasovala většina delegátů; u komunistů byl sjezd vyřazen ze hry a pro dosavadního předsedu se vyslovila menšina členů ÚV.

Setrvání Vojtěcha Filipa v čele KSČM je vynikající zpráva pro každého, kdo si přeje definitivní odchod komunistů na smetiště dějin.