Ve veřejnoprávním rozhlase hovoří komentátor o tom, jak mluvil s diplomatem nejmenované země akreditovaným v Praze.„Působil jsem v už v řadě zemí – ale nikde jsem se nesetkal s takovým množství bizarností,“ cituje komentátor diplomata, „když píšu zprávy o politickém dění, mám strach, že mi moji nadřízení doma nebudou věřit, že si budou myslet, že si vymýšlím…“

Žijeme v zemi, kde místopředseda vlády oznámí zahraniční cestu, při níž chce získat (ovšem ne zadarmo) v Evropské unii neschválené vakcíny proti koronaviru. Pilot leteckého speciálu už se chystá, ale pak se cesta zruší, protože se místopředseda vlády musí zúčastnit zasedání vlády. Nato se nám oznámí, že ve skutečnosti místopředseda vlády nikam cestovat nechtěl, že oznámení cesty byl jen „krycí manévr“, aby mohl nějak NENÁPADNĚ, (hlavně nenápadně!) pozvat do Prahy velvyslance v oné zemi, kam ohlásil, že chce cestovat. SLYŠEL NĚKDO NĚKDY NĚCO PODOBNÉHO? Aby se kvůli jednomu rozhovoru s velvyslancem předstírala zahraniční cesta místopředsedy vlády, dojednávala a pak odvolávala setkání s politiky cizího státu?

Pak investigativní novináři oznámí, že místopředseda vlády nejenže do cizí země letět chtěl, ale ještě tam hodlal nabídnout výměnu mlčení o závažné kriminální kauze agentů dotyčné cizí země za dodání (ovšemže ne bezplatné) vakcíny proti koronaviru (v Evropské unii neschválené).

A celá politická scéna a komentátoři řeší, jestli lže místopředseda vlády nebo ivenstigativní novináři. Mezitím takové „maličkosti“, jako je vypovídání diplomatů, žádost ke spojencům o solidaritu a projev hlavy státu, která vyhlásí, že je to jaksi jinak, než jak to říká vláda. SLYŠEL NĚKDO NĚKDY NĚCO PODOBNÉHO?

Jsem rád, že teď, z důvodů epidemických i osobních (= finančních), nemůžu cestovat do žádné země, kde bych musel ukázat svůj český pas, tu ošklivou vyrudlou knížku, za kterou se stydím.