1.
Prezident republiky Miloš Zeman dnes, 29. října 2020, na svém hlavním úředním sídle v Lánech v okrese Kladno jmenoval Jana Blatného ministrem zdravotnictví; jmenování mělo tentokrát vyšší společenskou úroveň než stejné jmenování před 38 dny, prezident si oblékl i sako. A historický okamžik zaznamenala skutečná kamera, ne jen mobilní telefon v nešťastném úhlu stojícího šťastného hradního ovčáčka...

2.
Nový, v pandemii již třetí ministr zdravotnictví se opět ukázal jako správný muž na svém místě: opět se totiž vyhnul žurnalistům čekajícím u zámku i před ministerstvem zdravotnictví a promluvil až na oficiálním brífinku poté, co jej předseda vlády uvedl do úřadu: vždyť je to trapné, jako že obvyklé, ta přededveřní a silniční a pouliční vyjádření členů exekutivy. Je to stejné u lidí z politiky jak u těch ze šoubyznysu: novináři nás děsně, děsně obtěžují, ale jaká hrůza by teprve byla, kdyby nás neobtěžovali! Publicitu totiž potřebujeme především!

3.
Jak dlouho nový ministr vydrží v úřadu, zdali až do konce volebního období – což tak jako tak je zhruba jen rok?
Při svém prvním mediálním vystoupení Jan Blatný zaujal až zdůrazňovanou absencí arogance, děkoval novinářům za otázky, párkrát řekl, že něco neví, a snažil se být naprosto věcný. Neslyšeli jsme žádné plamenné hrozby ani apely moudrého vládce obracejícího se k nerozumnému obyvatelstvu. „Nemůžu vám hned po svém nástupu říct, co udělám. Ale můžu vám slíbit, že rozhodování bude založené na datech, která budou sdílená a musí být všem srozumitelná,“ řekl Jan Blatný. Ale nejvíc se mi líbil jeho samozřejmý, ovšem v daných poměrech velmi překvapivě znějící výrok: „Když po někom něco chci, musím mu vysvětlit, proč to po něm chci.“
Nový ministr se nebál vyhlásit i změnu celého postoje k pandemii, jak se zdá, již dlouho promýšlenou z pozice člověka stojícího mimo vládu: „Pojďme změnit vnímání strachu v respekt. Strach nás paralyzuje, a co je horší, rozděluje.“
Celé vystoupení nového ministra zdravotnictví vyznělo jako ostrá kritika dosavadního chování vlády a Andrej Babiš, stojící vedle něj, jen koulel nad rouškou očima jako čert z pohádky; po brífinku si s novým ministrem ťukl loktem o loket a rychle odjel.
Ovšem pokud Jan Blatný neudělá ve funkci nějakou fatální chybu, sedí na své židli pevně: premiér přece nemůže podruhé odvolat ministra zdravotnictví po velmi krátké době.

4.
Tolik věci snad pozitivní. Ale první a zásadní otázka zůstává velmi nepříjemně ve vzduchu: odkud se Jan Blatný vlastně na ministerstvu vůbec vzal? Lékař – ale habilitovaný odborník v úplně jiném oboru než epidemiologie anebo virologie; nadto pediatr, když by se vzhledem k pandemii jistě hodil spíš geriatr. Člověk se zahraniční praxí, jak bylo zdůrazňováno – ale tu má přece dnes kdekdo. Zkušený manažer ve zdravotnictví – ale takových by se našly jistě desítky, ne-li stovky.
Všechna rozhodnutí budou prý teď činěna jen na základě veřejně přístupných a diskutovaných dat. Takže: začít by se mohlo odtud.