Debatu před hlasováním o důvěře (při počtu koaličních poslanců nikdo vážně nepočítal s vyslovením nedůvěry) pro Sobotkovu vládu zahájily včera (18. 2. 2014) fanfáry ze Smetanovy Libuše, neboť první projev si přál pronést prezident Miloš Zeman; další debaty se už Zeman neúčastnil – ale byl v ní poměrně často citován.

Přiznám se, že (právě vzhledem k počtu koaličních zákonodárců) jsem očekával, že debata před hlasováním nebude dlouhá – koneckonců, v šest začínal hokej se Slováky; ale mýlil jsem se, poslanci si přáli diskutovat. A diskutovat. A diskutovat – nedali se vyrušit ani hokejem, ale ani hrozivými novými událostmi na Ukrajině, když zamítli návrh, aby sněmovna o kyjevských událostech diskutovala. Ne, mluvilo se jen o Česku a o vládnutí v Česku, v budoucnosti a v nedávné i dávnější minulosti; diskutovalo se déle než jedenáct hodin (občas si některý poslanec postěžoval, že na to, než dostal slovo, musel čekat několik hodin).

Premiér Bohuslav Sobotka označil na prvním programu České televize debatu jako „plnokrevnou“ a děl, že je rád, že se takto diskutuje (debata v tu chvíli ještě probíhala a byla – celá – živě přenášena toutéž televizí na okruhu ČT24). Řeklo by se, možná, že když se debatuje jedenáct hodin, musí se řečnit o ničem – ale nebylo tomu tak. Nesledoval jsem diskusi ani zdaleka celou – ostatně asi nikdo, ani premiér ji neslyšel celou, ale mohu říct, že debata byla ve velké většině věcná a skoro stále zajímavá. (Někdy to ovšem byla zajímavost trochu smutná, třeba když člověk sledoval výkřiky opilého poslance Daniela Korteho z TOP 09 anebo fráze a lži komunistických zákonodárců.) Poslanci na sebe navzájem reagovali a někdy spolu i polemizovali; když se například – s uvedením množství konkrétních údajů – navzájem obviňovali z korupce Miroslav Kalousek a Andrej Babiš, člověk si říkal: Nemají třebas pravdu oba? A to nebyla jediná podobná situace...

Vláda nakonec, samozřejmě, důvěru dostala. A hokej jsme vyhráli.