Marně pan inspektor i úředník z odboru dopravy namítali, že se jedná o opatření příliš radikální, které se může vymstít. Paní starostka nepovolila.

Pánové byli tak odvážní, že omezení rychlosti neschválili.

Následovalo odvolání obce ke krajskému úřadu. Tím se instalace oddálila, ale počátkem února loňského roku mohl první řidič přece jen spatřit na betonovém sloupu před obcí novou dopravní značku. Protože paní starostka trvala na důsledné kontrole dodržování omezené rychlosti, dostavila se záhy hlídka dopravní policie.

V únoru abyste turistu na Křivoklátsku pohledali, takže během dvou hodin bylo pokutováno třicet výhradně místních řidičů. Většina z nich povolenou rychlost překročila o více než dvacet kilometrů, takže následovala pokuta v řádech tisícikorun a bodový zápis do karty řidiče.

Necelý týden po „razii“, jak občané práci hlídky pojmenovali, se konalo veřejné slyšení v místním hostinci. Sál praskal ve švech a atmosféra by se dala krájet. Hněv, původně směrovaný na úředníky, se rychle obrátil proti novému vedení obce. Jenže, jak to u nás Středočechů bývá, nikdo se jaksi neměl k tomu, říci paní starostce do očí, co si o jejím dobře míněném počinu myslí. Už to vypadalo, že se shromáždění rozejde v bojovné náladě, v hospodě i v domácnostech nezbude na starostce nit suchá, ale pře zůstane nerozhodnuta.

Nebo, v horším případě, dojde k výbuchu hněvu.

Pak se o slovo přihlásil nový občan, čerstvý imigrant z moravského Slovácka. „Enem taká krava može na ten slúp pověsit takú pitomú cedulu,“ pronesl důrazně a s přízvukem, kterým mluví pan Kroner v seriálu Slovácko sa nesúdí.

Pár lidí se zasmálo... Paní starostka se neurazila...

Na lepší dopravní opatření se od té doby nepřišlo. Značka visí dál, paní starostka starostuje. Obec má s dopravní policií džentlmenskou dohodu, že značka má odstrašovat, ale rychlost se řidičům měří až před návsí.

Pod okny vodácké hospody teče Berounka. Není to zrovna pravděpodobné, ale možné, že upřímný hlas ze Slovácka možná zabránil jedné nedobrovolné, únorové koupeli.