Fejetony

Konečně u nás na Nouzově polevila vedra a já mohl přerušit vynucenou siestu. Sbalil jsem ruksak a vyrazil na přibližně šestikilometrovou procházku, která vedla na severozápad k šanovskému lesu, potom západně do lesa pšovického. Odtud na sever kolem chmelnic k prameni u bývalého přílepského mlýna a zpátky na východ, opět mezi chmelnicemi k domovu.

Je krátce po páté. Otevírám vrátka vedoucí ze stodoly na zadní zahradu. Sluníčko nesměle vykukuje za obzorem a nemá ještě sílu. Navlékám se do včelařské kombinézy. Za stodolu jsem umístil jen tři včelstva, dalších devět stojí v remízku za vesnicí. Ten včelí odřad bohatě stačil na to, aby se už v loňském roce rapidně zvýšila úroda na ovocných stromech.

Vrátil jsem se z dovolené – a nějak se pořád nemůžu dostat do rytmu sledování a komentování společenského dění. Co se mezitím stalo? Naši poslanci poslali do druhého čtení vládní balíček. Válka na Ukrajině pokračuje. Padají teplotní rekordy...

Slunéčko konečně vítězí nad zimou a mraky, všechno kvete a včelky se činí. Naše zahrada také v uplynulých dnech notně ožila, přivezl jsem tři čistokrevné valašské ovečky. Jsou to jehnice, takže berana budu shánět až v příštím roce. Pak už mi bude chybět jenom fujara a valaška na odhánění vlků...