Ačkoli je to, aspoň pro mě, zcela a úplně neuvěřitelné, existují ještě dnes mezi nám tací, kteří si myslí – ne, nikoli „myslí“, oni totiž moc nemyslí: jsou mezi námi lidé, kteří se domnívají, že žádná epidemie koronaviru neexistuje, nýbrž jde o podvod Billa Gatese a George Sorose; a všichni nemocní s novým čínským virem a jeho mutacemi, kteří leží v našich v nemocnicích, stonají přece s obyčejnou chřipkou a špitály, které dostávají za nemocné s koronavirem větší úhrady od pojišťoven, je jako nemocné s novým virem jen vykazují... Musím se ještě moc a moc snažit o víru – abych měl víru v Boha a v Pána Ježíše tak silnou, jako mají tito lidé ve své zmatky a fámy.
Velice rád jsem se připojil, když u nás v kostele zazněla včera při mši svaté v přímluvách prosba za uzdravení nemocných s nemocí covid 19, ale i za vládu a její rozhodování. Ne, nesmím se nechat unavit, říkal jsem si, nesmím se nechat utahat a propadnout se do rezignace, nesmím přestat stále si drhnout ruce, hned jak přijdu z venku, nesmím nosit povinný respirátor, který mě dusí, jen pod nosem nebo pod bradou; a nesmím přestat kritizovat pokračující zkaženost, zkaženost, ne jenom neschopnost, těch, kdo nám vládnou. Nesmím propadnout rezignaci a přestat je sledovat, začít nad nimi mávat rukou a říkat: „Stejně to nezměníme.“
Příkazem doby je neúnavnost.
Připadá mi totiž, že rezignace (či co to je) je mezi námi až moc a příliš. Vir nevir, vidím jako prioritu všechno, co vede – či mohlo by vést – k oslabení a nakonec odstranění tandemu, který představuje dvojhvězda hrůzy Babiš – Zeman. Proto podporuji demokratickou opozici. Bude to jistě lepší, až bude premiérem namísto Andreje Babiše Ivan Bartoš a vždy dobře upravenou ozdobou vlády místo Aleny Schillerové Markéta Pekarová Adamová, ministrem zemědělství opět Marian Jurečka a ministrem vnitra už ne Jan Hamáček, nýbrž Vít Rakušan; a taky, abych nezapomněl, ministrem něčeho též Petr Fiala. Ovšem žádné terno, když si je tak představuji vedle sebe, to taky nebude. To je nám snad všem jasné. Nekompetentní vládnutí úplně neskončí, politikaření místo ohledu na skutečné potřeby lidí taky docela nepřestane – ale aspoň se nebude klíčová infrastruktura státu svěřovat do rukou nedemokratických velmocí, které na kritiku a na pokus o opoziční politiku mají jako odpověď jen výstřel ze zálohy, otravu jedem a vězeňský tábor.