Glosy a komentáře

Zítra (píšu tuto poznámku v pondělí 10. srpna 2020 ráno) se má vrátit domů český tým, vyslaný na pomoc katastrofou postiženému Bejrútu; byla to zvláštní mise. Psi cvičení na vyhledávání osob zasypaných v troskách nikoho nenašli, jen si prý lehce zranili tlapky o střepiny. Ale mohli někoho najít?

Přiznám se, že je pro mě čím dál těžší sledovat zákruty myšlení předsedy naší milé, demokraticky zvolené vlády. Jistě, v základu je to jednoduché: všechno, ale úplně všechno, co Andrej Babiš dělá anebo říká, má jen jeden cíl: vyhrávat volby a udržet se u moci. Jenže! O čem si to Andrej Babiš myslí, že mu zvýší voličské preference? Takže uvažování o jeho slovech a krocích je nakonec jen rozmýšlení o tom, co si tento politik myslí o českém národě, co si myslí (on a jeho dobře placení poradci), že zabere... A to není příliš povzbudivý obraz.

V Bělorusku se chystají prezidentské volby... Výsledek voleb je předem jasný, ale za pozornost stojí okolnosti. Kolik mítinků opozičních kandidátek Lukašenkův režim strpí? A jakou míru své nervozity dá Lukašenko najevo mírou absurdity různého obviňování opozice?

V nočním podniku Techtle mechtle se konal večírek na rozloučenou s koronavirem. Nakazilo se na osmdesát lidí. Vir je zkátka lump: jen se mu o kousek povolí, ihned toho zneužije. V celém státě opět přibývá nakažených, a tak se vracejí i některá protiepidemická omezení…