Glosy a komentáře

Přijali jsme v hojném počtu ukrajinské válečné uprchlíky – a zůstane naším diadémem, slávou našeho jinak nepříliš altruisticky zaměřeného národa, že velká většina Čechů je ochotna přinést pro své bližní i nějakou oběť. A to v čase, kdy i bez jejich příchodu máme starosti, především s inflací, jaké jsme si nedovedli představit. Že ovšem při tak velkém počtu uprchlíků musejí nastat i problémy, je nabíledni. Ale problémů s nimi je až neskutečně málo...

Kdykoli vidím záběr Andreje Babiše u řečnického pultu v Poslanecké sněmovně, vždycky si říkám: Ale pane expremiére, vždyť jste přece řekl, že pokud byste měl být opozičním poslancem, tak poslanecký mandát složíte! Ovšem pan expremiér by mi mohl odpovědět: Některé slovo sice nedodržuji, zato některé ano, taky jsem řekl, že sněmovna je žvanírna, a teď jsem to dokázal:  mluvil jsem pro nic za nic déle než tři hodiny v jednom kuse!

Je nejlépe, když se Den svobody tisku (ten připadá na 3. května) oslaví čtením tisku a Den boje proti malárii (24. dubna) je zase dobré slavit bojem proti malárii. Den vítězství nad nacismem (8., respektive 9. května) se ovšem slaví bojem proti nacismu; zejména denacifikace na Ukrajině stále velmi úspěšně pokračuje. V uplynulých dnech došlo i k úspěšné denacifikaci muzea Hryhorije Skorovody, ukrajinského myslitele, klasika, který žil v 18. století...

Poslouchal jsem včera v rozhlase vyprávění biologa Jaroslava Petra o válečných zvyklostech živočichů: říkal, že zvířata nerada válčí, raději jen zahrozí, předvedou své drápy nebo zuby, a pak dojde často k nějakému vyrovnání nebo k útěku slabší strany. Boj až na smrt je v přírodě výjimka. Něco jiného ovšem je, když nějaký živočich bojuje o své území, na kterém závisí jeho život...