1.
Prakticky hned od okamžiku, kdy před třemi roky prohráli, volají ti, kdo ve Spojeném království prohráli referendum o členství své země v Evropské unii, po vypsání nového referenda. Asi tak, jako proběhlo hlasování o základních dokumentech Evropské unie v některých zemích, kde se referenda opakovala, až vyzněla pro Brusel. Zůstane historickou zásluhou Theresy Mayové, že něco takového nedopustila.
Nyní se britští eurohujeři svého nového referenda přece jen – nečekaně – dočkali: letošní volby do Evropského parlamentu mohou být v Británii těžko chápány jinak, než jako hlasování o členství nebo nečlenství Spojeného království v Evropské unii.
A výsledek hovoří jasně. Přes kratičký čas, který měla na přípravu voleb, jednoznačně vyhrála nová strana s názvem Brexit Party s 31,6 % odevzdaných hlasů (to je přesně 5 milionů 248 tisíc 533 voličů) a získala 29 ze 73 britských europoslanců. O třetinu méně hlasů dostali jasně probruselští Liberální demokraté, kteří se umístili na druhém místě s 20,3 %.
Slýchali jsme i v českých médiích opakovat až do zblbnutí, že britští voliči, kteří jsou nejspíš mentálně poněkud zaostalí, hlasovali pro brexit jen proto, že jim Nigel Farage a další probrexitoví aktivisté lhali (že odpůrci brexitu měli stejný – a větší přístup k médiím a mohli případné lži pohotově vyvracet, pokud by to uměli, o tom už se nemluvilo). Nyní tedy Nigel Farage předstoupil před voliče znovu – a vyhrál.
A to i s tím, že navrhuje takzvaný no deal, tedy odchod bez dohody, když Brusel, jinak měnící názory i dohody, hodí-li se mu to, jako korouhvička, trvá paličatě na tom, že jednou vyjednaná dohoda, která se ukázala jako v britské Dolní sněmovně neprůchodná, se měnit nebude a nebude a nebude...

2.
Britskou BBC u nás tradičně, už jaksi mechanicky, vnímáme jako vzor objektivní žurnalistiky; ale už dlouho to není pravda. Jak se vypořádat s vítězstvím Nigela Farage, které se nedá popřít? BBC uveřejnila tabulku, ze které vyplývá, že volby do Evropského parlamentu vyhráli odpůrci brexitu. Měli prý 40,4 % hlasů. Jak k tomu britské veřejnoprávní médium dospělo? Prostě sečetlo hlasy pěti různých, velice rozdílných, politických stran, které, i když jako prioritu a vlastní volební cíl měly třeba něco úplně jiného, se tak či onak, hlasitě či méně hlasitě vyslovily pro setrvání Británie v Evropské unii: prioritně protibrexitových Liberálních demokratů a strany Change Britain, dobrá, ale i skotských a waleských nacionalistů a Zelených. Tak také každý, kdo byl třeba pro brexit, ale ochrana planety se mu jevila jako priorita, se ocitl v této protibrexitové smíšenině. Kolik takových voličů bylo? Nevím. Ale neví to ani BBC.